Pro dárce

Monika, 55 let

28 800

CÍL | 05 | 2020

VYBRÁNO
8 500

ZBÝVÁ
20 300

Paní Moniku (55 let) nejvíce charakterizuje a dokonale vystihuje její láska ke zvířatům a k přírodě vůbec. Než se zhoršil její zdravotní stav, pomáhala při záchraně ohrožených zvířat a měla i chovnou stanici. Trpí nevyléčitelným onemocněním, kterého se zdraví lidé děsí. Ona už ne. Je na světě ráda, i když ji roztroušená skleróza výrazně omezuje a omezovat bude, a na nic si nestěžuje. Diagnózu si vyslechla již před dlouhými roky. První ataky nemoci zažila už v mladém věku. Jak se choroba zhoršovala, potřebovala stále více opory v druhých lidech. Tu psychickou hledá hlavně ve zvířatech (člověk přijde a zase odejde). Dnes je Monika plně závislá na pomoci jiné osoby. Má osmdesátiletou maminku, která se i přes vysoký věk stále snažila doplnit pečovatelskou službu, již si paní Monika objednává u různých organizací. Nyní už by sama maminka potřebovala, aby jí někdo pomáhal.
Největší radostí, oporou a pomocnicí je paní Monice asistenční fenka Misha. Misha je asistenční pes, jak má být. Umí rozsvítit a zhasnout, podat paničce potřebné věci a hlavně umí přinášet radost a přitom u toho nelumpačit. Paní Monika by se dnes už bez ní neobešla. Přála by si trávit s Mishou více času venku, což však teď není možné. Je limitována omezenými prostředky z příspěvku na péči, které jí sotva postačí na každodenní pečovatelskou službu objednanou pro běžné úkony. Potřebovala by ještě přidat alespoň pár hodin pečovatelské služby. Konkrétně by jí moc pomohlo navýšit pečovatelskou službu o 1 hodinu denně, 20 dní v měsíci. Za jeden rok by úhrada za tuto službu v tomto rozsahu činila 28.800 Kč. Pro paní Moniku je to částka velká, ale když ji dají dohromady hodní lidé, kteří se rozhodnou pomoci, už uvidí, že překážka není nepřekonatelná a stačí tak moc málo, aby si splnila sen. Být s Mishou venku v parku.
Nadační fond vypsal za tímto účelem veřejnou sbírku, která bude pro příspěvky otevřena po celý rok. A nyní se obrací na všechny dobré lidi, mezi nimiž by se mohlo najít několik těch, které příběh paní Moniky zaujal, a byli by ochotni přispět jakoukoliv částkou. Ať už jednorázově, nebo pravidelně.
 

Dárci

dárce	100
Lucie Pechová	2 000
Jan Feit	400
Maxik a Aida Burchardt	2 000
Dárce	1 000
Jitka Ottová	1 000
Jana Bernášková	2 000

Chci přispět

Emilie, 69 let

22 870

CÍL | 09 | 2020

VYBRÁNO
8 600

ZBÝVÁ
14 270

Nadační fond Dvojka srdcem opět pomáhá, a to i díky vám. Místo ve veřejné sbírce tentokrát patří paní Emilii (69 let) a jejímu životnímu příběhu. Narodila se účetnímu a pánské krejčové, také z Prahy 2, pamatujících ještě Plaveckou ulici s voraři. V mládí byla úspěšnou sportovní gymnastkou a plavkyní s mnoha medailemi. Do života paní Emilie ale vstoupilo hned několik těžkostí. A to hned v mládí. U její tehdy roční dcery lékaři zjistili, že neslyší. Vzdělávání neslyšících nebylo za totality bohužel vůbec dostupné. Učebními obory byly pouze švadlena, brašnář či pomocné práce. A dcera přitom nesmírně toužila vyučit se kuchařkou. Nicméně ji paní Emilie vychovala tak, aby byla soběstačná a všechny své povinnosti si ohlídala sama. Navíc je opravdu výbornou kuchařkou. Celý život, tedy téměř neuvěřitelných 70 let, žije v jednom domě v Nuslích. Nedávno se v rámci domu přestěhovala do jiného bytu tak, aby se mohla o francouzských holích lépe pohybovat a netížily ji tolik bolestné vzpomínky. Ze všeho nejvíce tragická ztráta malé vnučky.
Právě stěhování bylo jednou z položek, které uhradil nadačního fond Dvojka srdcem. Částku se podařilo snížit na minimum, protože stěhování zajistila Nábytková farma z Kralup nad Vltavou, která se rozhodla, že paní Emilii také pomůže. Úhrada za stěhování nebyla jedinou potíží, kterou bylo potřeba vyřešit. Paní Emilie je těžký diabetik a pobírá nedostatečný důchod. Proto další položkou, která bude hrazena z vybraných peněz nadačního fondu Dvojka srdcem, bude úhrada teplých obědů každý všední den, po dobu jednoho roku. Roční suma za teplou stravu tak přesáhne 22 000 Kč. Nadační fond již začal tuto službu hradit, ale rádi bychom vás požádali pomoc s platbou obědů pro paní Emilii i v následujícím období. Přestože je stravování základní potřebou a žijeme ve vyspělé zemi, přesto se stále najdou jedinci, kteří potřebují pomoc druhých. Paní Emilii vždy bavilo pomáhat. Za svůj život pomohla jak lidem, tak zvířatům. Pojďme tedy zase jednou pomoci my jí.
 

Dárci

Dárce	1 000
dárce	200
dárce	500
dárce	100
dárce	1 000
dárce	1 000
Marie Kostelecká	500
Lenka Mottlová	500
Dárce	300
Dárce	2 000
Dárce	1 500

Chci přispět

Petr, 56 let

12 500

CÍL | 10 | 2020

VYBRÁNO
2 000

ZBÝVÁ
10 500

Pan Petr (56 let) sám připouští, že ve svém životě udělal mnoho chyb. Ať už v rodinném životě, či v péči o své zdraví. Chyby dělá každý, ale co je hodně podstatné, je, že pan Petr nikdy nelenošil, vždycky pracoval, a to do doby, než onemocněl. V roce 2014 ho postihla mozková příhoda. Nyní je v 56 letech částečně ochrnutý a navíc ho občas potrápí epileptický záchvat. Pan Petr má jen jednoho kamaráda, na nedostatek lidí kolem sebe si však nestěžuje, je rád sám. Ale určitě by si přál vidět svého čerstvě narozeného vnoučka. Jeho pracovní život byl velice pestrý. Po rozvodu se vydal pracovat do lesů na Šumavě. Tam měl práci i s ubytováním. Také byl na práci v Irsku, podnikal v bytovém textilu, pracoval v pivovaru, i v dopravě. Když nebylo zbytí, šel pracovat za minimální mzdu. Po návratu do Prahy žil porůznu v azylových domech. Pan Petr je velmi nenáročný, dokonce ani za jídlo moc neutratí, raději se místo jídla napije kávy. Pokud se ho zeptáte, jakou má zálibu, jmenuje kafíčko na prvním místě. Ovšem nesmíme zapomenout ani na mapy, které má nesmírně rád. Však se jim také věnoval během studijních let. Nadační fond Dvojka srdcem doufá, že se mezi čtenáři najde i někdo takový, kdo si umí přiznat, že patří mezi ty, kteří ve svém životě neudělali vždycky všechno úplně správně, a možná měli v rozhodujících chvílích jen více štěstí, než pan Petr. Možná jen v pravou chvíli poznali toho správného člověka. Pan Petr sám sebe označil za smolaře. S bydlením mu pomohla městská část Praha 2 a on by byl rád, aby obecní byt udržel v čistotě, jak to jen jeho zdravotní stav dovolí. Ovšem pravidelný větší úklid každý týden bude muset zajistit sociální služba. Sám by to nezvládl a prostředky na její úhradu nemá.
Na tuto službu bude zapotřebí vybrat až 12 500 Kč na rok.
Vaše finanční příspěvky, prosím, posílejte na účet veřejné sbírky 5298268319/0800, pro pana Petra pod variabilním symbolem 182019. Děkujeme, že pomáháte.
 

Dárci

Dárce	300
Dárce	500
Dárce	500
Dárce	400
Dárce	300

Chci přispět